Monero oficiálně vzniklo v dubnu 2014. Zajímavé je, že vývojářů bylo původně 7 a z nich se oficiálně na veřejnosti prezentovali jen dva – jistý Francisco Cabaňas a Ricardo Spagna. Ostatní jsou známi pouze pod pseudonymem. Důvodem jeho vzniku byl tzv. fork měny Bytecoin, který vůbec jako první fungoval na bázi protokolu CryptoNote, ovšem měl již velké procento měny vytěžené předem. Monero nemělo zpočátku velký nárůst popularity, ale v průběhu roku 2016 se jeho kapitál vyhoupl až na neuvěřitelnou hodnotu 180 milionů US dolarů.
Měna postavená na těžbě pomocí CPU a GPU
Monero se od některých virtuálních měn liší. Charakterizuje jej především naprostá anonymita transakcí a značná decentralizace. Současně s tím má tato měna solidní podporu pro těžaře CPU procesorů a grafických čipů, jelikož využívá algoritmu CryptoNight (to je pouhý hash postavený na původním CryptoNote). Monero se z těchto důvodů označuje jako velmi férový měnový zdroj, a jako decentralizovaný systém láká velké množství klientů. V současné době se vyplatí těžba měny pomocí monero mining poolu, tedy prostřednictvím sdružení těžařů, jehož výsledky jsou vždy efektivnější, než těžba prováděná jednotlivcem.
Příliš vysoké náklady pro ASIC minery
Jistou nevýhodou je jeho tzv. rezistence vůči procesorům Asic. Algoritmus rezistentní sice úplně není, ovšem náklady na těžební stroj Asic miner by v tomto případě byly tak vysoké, že by nebyly rentabilní. To ostatně bylo také cílem vývojové skupiny Monera, kteří algoritmus CryptoNight přizpůsobili klasickým procesorovým těžařům GPU a CPU.
Těžba Monera by měla skončit již poměrně brzy, podle odborného odhadu zhruba v roce 2022. Tato měna má však své zvláštní specifikum. Jakmile se všechny mince vytěží, bude se pak do sítě odesílat vždy po minutě 0,3 Monera (zkratka měny je XMR), aby nebyla těžařská obec závislá pouze na výnosech z poplatků za prováděné transakce.